Moto GP BRNO - 2011
MotoGP, lépe řečeno Cardion AB Grand Prix v Brně, je pro Bobiczky další akce, na které jsme chyběli od roku 2007 jen jednou. Tento víkend není jen o závodění, kromě nich je to i taková akce “kdo přežije”, kdo se neupije, kdo víc potýrá, koho slunko nesežehne na uhel, kam se vy***t, kdo je letos hvězdář, nazdar “helmute”, sprcha za dvacku a Hranáči ty ku**o :) Ono vyjmenovat všechno, tak jsme tady do rána! Letos se vyrazilo opět ve čtvrtek, abychom byli připravení a čerství na první páteční tréninkový den. No, slovo čerství jsem asi jemně přecenil, ráno spíše každý hledá čerstvý vzduch, aby si to po chlastu nehodil. První skupina ve složení Pastell, Vlaďka a Romek vyjela ráno prozkoumat terén. Dále Jeník, Verča, Bzicekkk a já jsme dorazili v podvečer. Opět jsme si zahráli hodinové puzzle se stanem a rumem, nutno podotknou úspěšně. Po téhle akci byl Pastell již tak zmožen, že si ustlal na štylíku. Po vyprázdnění lahví, obchůzce kempu a Bzikkkové a Jeníkové týračce pomalu uleháme ve stanu.
Ranní orba nastává v 7 ráno. Jdeme si umýt ksychty, balíme snídaně, plechy, lahváče, štylíky a vítáme
dalšího dorazivšího Miguela. Po chvíli vyrážíme na okruh a bereme to přes Géčko, Éčko, eFko až na Céčko
na stadión. Máme parádní výhled a užíváme si první tréningy. Kolem poledne dorazili Romkovi známí Ivan a
Jirka, naše grupa se teda pořádně rozrostla. Po tréninzích a našem příchodu konečně doráží i Hranáč.
Večer nás jemně skropil déšť, ale pod stan jsme se schovali všichni a dokonce jsme i ogrilovali nějaké
ty masa a párečky, které nám Bzicek s Verčou dovezli z obchodu. V průběhu večera se zahříváme klasicky
rumíkem. Samozřejmě by to ale nebylo GP, kdyby se k nám nenakvartýroval nějaký helmut a strašně si
chtěl vykládat. Alespoň jsme mu vypili ten jeho šnaps, protože rum byl na něho moc silný, i když
jsme mu ho nabízeli. Helmut se pak odkoulel a ještě před ním se odkoulel i Ivan se “sakr-bleé”:)
Holt špatný trénink. Bzikkk s Jeníkem, Romkem, ale i Vlaďkou týrali opět jak o život.
Hranáč ráno místo orby “kácel les” a spolu s Romkem se mu moc nechtělo vstávat. Dáváme si sprchu,
protože ráno není šílená řada. Pak rychle balíme a pádíme na okruh. Tentokrát jdeme na Áčko, kde jsme
ještě nikdy nebyli a byla to trefa do černého. Po našem příchodu totiž přišel pořádný chcanec
nečekanec a to poznamenalo tréningy hromadou pádů. Jak jsem se později dověděl, John Hoppkins si
dokonce po jeho pádu nechal dobrovolně amputovat prsteníček :( Nicméně, měli jsme výhled na celé esíčko,
které ukončuje dlouhou rovinku po zatáčce Františka Šťastného a startuje sjezd na stadión. Odpoledne
se dokonce i počasí uklidnilo a vylezl i oskar. Po tréninzích startují kvalifikace, všichni bojují s
nastavením motorek, taktizují a předhánějí se v nejlepších časech, který nakonec získal Dani Pedrosa
v kategorii MotoGP. Po návratu do kempu jsme každý rok překvapení, protože se změní k nepoznání.
Dorazí hodně dalších návštěvníků a ani nevíte, co máte za nové sousedy. S těmi našimi se dal do
holportu Romek. Tomu se povedlo v jeho ožralém stavu okulat Zeda z obou stran a poslední týračku
Zeda a sousedovic pitbika ukončili asi ve 4 ráno. Šátkem zahalená Vlaďka a Bziček pozérovali na
mašinách po kempu a my ostatní jsme se dobře bavili u plápolajícího grilu.
Závodní neděle vypadala už od rána moc dobře. Slunko pralo jako prase a nastal ten pravý závodní blázinec.
Na Áčku jsme jen tak tak našli dobré místa a Pastell s Romkem odění do speciálních Anti-Valentino obleků
poutali pozornost přítomných. V plné sestavě sledujem warmupy, snídáme a grilujeme se. Pak už pracují
emoce emoce naplno a fandíme u závodů. Letos se po třech letech dostal na trůn královské kubatury Casey
Stoner a na pódium dosáhl i později tragicky zesnulý Marco Simoncelli (čest jeho památce!). Samozřejmě
zůstáváme i na závody Rookies Cupu, které vynikají svým neuvěřitelným napětím a předjížděním. Letos se
tak do první sekundy v cíli vlezlo neuvěřitelných 9 jezdců. Tyto závody si nechá spousta lidí ujít
(naštěstí) a tak to zpět není tlačenka a přicházíme do polo vyprázdněného kempu. Tam rozkládáme stan,
balíme věci do aut, děláme skupinové foto a pomalu vyrážíme domů. Cestu zpestřil ještě Romek jeho spanilou
jízdou v protisměru v odstavném pruhu, ale nakonec všichni šťastně dorážíme k pighauzu a .do našich garáží.
Doufejme, že závody MotoGP budou i nadále v Brně pokračovat a my se na nich budeme moci bavit jako doposud.
Těším se zase příště!
ElKiri